Slunečná
SLUNEČNÁ
umírá zápas
to slunce krvácí
za horami do vody
klidně si spadne
a ve vodě rozpustí
můžeš hledět na to divadlo
kdesi na břehu v písku
bez dechu a vědomí
každodenní zázrak
smrti a zrození
koloběh věčných cest
a energie proudí
ve světě plném slz
nové lásky se rodí
vějíř rozevři
schovej svoji tvář
ten pravý princ
až přijede sem
pozná ji sám
pod tíhou nových dní
staré krásně mizí
možná je všechno jinak
třeba se mi jen zdáš
a já nechci nic
než plout na vlnách
tam do světa kde to slunce
zase se rodí
dávám si záležet
na všem co jsem já
poleť až k obloze
i polibek mu můžeš dát
vždyť tam je
každý den jen pro tebe
stejně jako pro ostatní
všichni tak trošku sobečtí
vlastníme všechno
a i přesto se dělíš
má lásko utíkej vstříc
svému opravdovému já
než se ti přiblíží
trochu strachu máš
jako dítě
které slyší z úst
jak ho nechtějí
miláčku nastav dlaň
padají z nebe hvězdy
to když se rozednívá
blízké hory na obzoru
vystupují ze stínu
rodí se do světa
který je náhle vidí
a tvé srdce splašeně
buší ten závod
o dnešní den
který je zase tvůj