Slza Básníka
SLZA BÁSNÍKA
žádostivost dohnala mě
na mé vlastní cestě
kapka krve na stole
té vlastní
té mojí
ještě chvíli než rozteče se
k zemské tíži
ležím tu na zádech
a vnímám dech
chci se stát součástí
této země tvé
nechám trávu klidně
ať celého mě pohltí
ať se nikdy nestane
přeludem který mizí
ať stanu se součástí
vesmíru i oblohy
jen tak krásně uvolněný
navěky svobodný
a já všemu rozumím
svým touhám básníka
když třese se mi hlas
který ti říká
vše co je na srdci
jen to pro mě má
smysl jako život
bez toho zemřu
uschnu jako květina
teď se ti dívám do očí
a slzy v nich mám
chci tě líbat
vášnivě a neustále
vezmi kus kamení
tvoř jej sochaři
celý svět se potěší
když nové věci vznikají
a já chci křičet
a někdy se i prát
chci lítat k nebesům
být někdy jako pták
a dám ti do dlaně
semínko zvláštní
vyroste z něj květina
co láskou se zdobí
a její omamná vůně
změní tvé hoře
z nečinnosti pohyb
zachmuřené srdce k lásce
a ještě ti zazpívám
ze svých plných plic
na dobrou noc
ukolébavku a nic víc
než se rozplyneš
a staneš se sebou
mou krásnou milovanou