Smutné Veselé Oči
SMUTNÉ VESELÉ OČI
nemám horké dlaně
přesto žiju pravý život
nekonečno našich duší
potkává se na obzoru
když je někdo víla
nemění se nic
jen ustrne se tráva
a rosa znovu brečí
každé ráno jeden pohár
plný vína
jeho rubínová barva
vypadá jako krev
a tak chci ti jen říct
tebe piju v každém šálku
cítím tvé teplo
ve všech svých pórech
tělo bez dechu
přesto tlukot srdce
a napíšu dnes na zeď
pod rouškou tmy
zase slova lásky
jak moc mám tě rád
vyšplhám na největší kopec
podívám se do údolí
všechno je náhle stejné
a přesto navždy jiné
žádný den
znovu se nerodí
nemocní jdou v zástupu
a chtějí nás léčit
ty opravdový tiší
jdou s rukama v klíně
ve světě svého ticha
a kdo nerozumí beze slov
jen tupě zírá
na konečné až jednou dojdem
co nás asi čeká
jen vstupte tiše
naše duše říká
zmatek klidně odejde
a kdo vejde
co mi asi popřeje
a znovu s tebou
zase shledání
do batůžku věcí pár
než zase vyrazím
a tvé smutné oči
najednou se rozzáří
tohle je nekonečno
které nikdo nepochopí
jeden dotek dává
nekonečné souznění
můžu něco chtít
stejně dostávám mnohem víc
celý svět v dlani máš