Snová
SNOVÁ
přejedený unavený
přemítám nad dnešním dnem
nad honičkou mezi ránem
a velmi pozdním večerem
má postel prázdná
toužebně mne očekává
a jen rychlé zavření víček
přenese tě do říše
plné divné zvrhlé fantazie
sny o všem i o ničem
od pohádky do hororu
od čisté lásky
až po brutální erotiku
a to všechno v hlavě máš
to se ti tam rojí
¨jak na plátně kina
jen ve snu
vidíš se až na dřeň
opravdu tak nahý
vidíš a vnímáš všechno
až přijde zase ráno
a náhle máš jen okno
nepamatuješ si nic
jen na jazyku ta chuť
byla to skutečnost
nebo jen mámení
a ten seriál nekonečný
co díly psal
každičký den
snad jiný spisovatel
všechny ty příběhy
co nikdy by tě nenapadly
defilují v dlouhé řadě
a ty pod dekou
někdy máš jen zimnici
jindy úsměv na rtech
jen opovaž se promluvit
budeš tuze zklamán
když svůj hlas
neuslyšíš zpět
budeš náhle zmaten
a jen cesta skrze probuzení
povede tě ven
a někdy černé mraky
co obklíčili nás
noční můra divoká
otevřela svůj chřtán
a spolkla tvoji malou duši
co dovolila si jen spát