Soukromé Nekonečno
SOUKROMÉ NEKONEČNO
koukám si na svět
když zase vidím hory
žlutý kotouč na obloze
lidský úsměv loudí
a já čekám na tebe
pod naším stromem
oči v klidu zavřené
cítím se šťasten
dám ti modré z nebe
v dlani ho mám
spadlo mi do klína
když u tebe jsem spal
napíšu dlouhý vzkaz
do kůry toho stromu
tajným písmem bude zaznamenán
jen pro tebe
abys až půjdeš okolo
zase si vzpomněla
na jednoho básníka
co tu čekal
pěšinka vychozená
jen milenci a lesní zvěří
kamsi do kopců
z hlubokých údolí
díval jsem se ti do očí
když jsi naposled
usínala mi v náručí
tak lehce jako motýl
tlukot tvého srdce
vůbec neruší noční klid
jen ty má milá
všechno říkat smíš
tvé city a myšlenky
stejně jako pocity
budou u mě uschovány
na čistý bílý list
napíšu vlastní krví
slova plná lásky
kdo je jen tuší
nepřístupný pod maskou
asi samotného ďábla
přesto jsi mě našla
a já tomu tak rád
tvůj hlas je medový
a ty tak strašně krásná
a teď když jdeš ke mně
a já tě chci pevně chytit
na chvíli roztočit svět
a pak tě políbit
ve vlasech slunce
a v očích plamínky
má vůně se mi vrací
chci se dívat do nekonečna
na tvé hvězdy v duši
a nikdy se neprobudit