Soumrak U Večeře
SOUMRAK U VEČEŘE
poslední večeře
při svíčkách utíká
ve dveřích čekáš
kdy Jidáš se objeví
vrátím se do nebe
do ráje ticha a klidu
opustím svět
s úsměvem na tváři
klidně na svém kříži
pomalu po žebříku
vystoupám do výše
svou duši bolavou
ponechám své tíze
ať třeba do pekel
svou vahou klesne
mé srdce lehoučké a čisté
odejde se mnou
do neznámé říše
na náhrobku napsáno
blázen a snílek
však já si rozumím
a víc nepotřebuji k žití
lásky plné hory jsou
půjdu si za ní
budu jí blíž
napíšu knihu
pro nevidomé světa
popíšu sám sebe
ve světě nekonečném
energie proudící
zasáhne mě bleskem
snad probudí mě
z věčného zapomnění
já nechtěl od nikoho
nikdy vůbec nic
a za tím si stojím
poznat sám sebe
jako v zrcadle
můžu i bez lidí
dívat se očima
dokořán otevřenýma
a než ulehnu si na lože
promluvím k svému srdci
ať řekne mi jeho potřeby
vykřičím do ticha noci
vše v sobě ukryté
kdo zaslechne volání
uvnitř mě nekonečné
nikdy nepopsatelné