Souznění ve Dnech i Nocích
SOUZNĚNÍ VE DNECH I NOCÍCH
zeptej se mě lásko
kolik touhy mám
kolik žhavých prstů
na tvou dlaň jsem dal
kolik nocí v slzách
po tvém boku plakal
když noc se zdála
ráno nedojde
v tvém objetí schoulený
jako v loži nebeském
vše co dávám do rukou
dává vnitřní pramen
ten jediný přeci ví
kolik lásky mám
kolik mohu dát
co jsem získal
v tvém náručí
dnes je den poslední
ani soudu nedočkám se
jsem si vědom svých vin
však myslím na tebe
tak něžně neustále
v noci se vynoří
z nicoty tvá tvař
tak konejšivě řekne
pojď už broučku spát
a jen pod dojmem téhle chvíle
usnu jedině
bez zlých snů
které jsou mi dány
do vínku od sudiček
zbavím se na chvíli
všeho co mě trápí
jen u tebe zapomenu
na dny co mě bolí
máš čarovnou moc
na všechny smutky
jediný tvůj polibek
bere mě na cesty
a co přijde potom
není kruté probuzení
jen poznání sám sebe
po čem stále toužím
ať nebe je prozářené
nebo pláče na zem
jedině tvé souznění
v tichu všech těch dní
dává sílu na bitvu
s vlastním věděním
tak prosím zase o polibek
ten co tak miluji
když své oči zavíráš
ke mně se přitulíš
a pak se zase propadnu
splynu s tebou, lásko!