Srdca a Duše ve Věčném Míru
SRDCE A DUŠE VE VVĚČNÉM MÍRU
je láska zločinem
ptají se mě kolemjdoucí
hlavu rychle do dlaní
utíkají bez rozloučení
nechtějí sdílet
opravdu se bojí
jak žít život bez příjímání
vždyť jen ten
za něco přeci stojí
nedat se poznat
a v davu zahalen
masek plné skříně
všechny jen na míru
pro každý obličej
a tak se probouzíš
a rychle nějakou vybrat
bez ní jako nahý
před soudem si připadáš
a všechny slzy
utopíš ve vodě
jejich pouť zmatená
končí třeba v záchodě
jako knihu nedočtenou
píšeš básně po nocích
všem srdcím co hledají
svůj druhý díl
přilepí se k sobě
nerozdělí je nic
tohle je ten pravý život
takhle ho chci žít
poslouchat vnitřní hlas
ten jediný doopravdy ví
kudy máš jít
a až jednou sám
povedeš své kroky
neboj se zodpovědnosti
za sebe a své činy
lehnu si do trávy
přivítám nebe
srdce je plné
lásky a tudíž tebe
v noci když komáři
nedají ti spát
lačně jako oni
tvůj dech poslouchám
abych se znovu
narodil do dne
do nového začátku
vedle tvé duše