Stále O Tom Samém
STÁLE O TOM SAMÉM
jak jsem všechno poznal
tak mám mnohem míň
všechny ty nánosy let
náhle jsem smyl
a nezbývá jen naděje
jak všechno bude dál
než upadnu zase
do svého vědomí
kde naše přítomnost
mění se v pouhé myšlenky
dívám se přes oči
stejně nic nevidím
mám tolik slov
a nechci nic říct
přesto to dělám
a nemám už nic
stále jen mluvím
i když nic nevyslovím
tak dívej se na svět
jak nám tu mizí
a slunce nad hlavou
stále ještě svítí
a vezme si zem
stejně mu patří
a my jen hosté
co tak zle se chovají
lásku nám dají
zase jen ostatní
a my neumíme pracovat s ní
jen války a neštěstí
to nám jde nejlépe
a my jen s otevřenou pusou
na tohle zíráme
a uvnitř srdcí
všichni tak čistí
jen nalézt ten stav
není nám cizí
stále si stěžovat
klít i nadávat
a slůvka laskavá
polykáme ve hněvu
který nás ovládá
a jedovaté sliny
kolem nás pliveme
a za tím vším
jen chuť na objetí je
a my neumíme prozřít
jen stále brát a nedat nic
tohle nás trápí