Stále touha
STÁLE TOUHA
probudil jsem se po ránu
spálené vnitřnosti
jako už tolikrát
zase cítím jak hořím
hořím po tobě
má lásko
bolavá hlava plná alkoholu
v ní jedna myšlenka
jak se asi probouzíš ty
motám se podél zdí
z ložnice kamsi
každý dotyk spaluje
jako bych se dotýkal tebe
opatrně
ještě oči zavřené
postupuji za tebou
krok za krokem
tobě o mnoho blíž
sám sobě vzdálen
jak kdyby tělo
kdesi zůstalo stát
a duše se rozeběhla
do víru města
najít tebe
alespoň tě zahlédnout
mezi ploty
jen tvůj stín mezi plaňky
vysoký a nezdolatelný plot
tam jsi a tam stojíš
pošlu tedy duši
tam do té říše
tam kamsi za tebou
pohlaď jí
pošeptej jí všechno
ona vestu najde zas
s odrazem od nebe
posílám
zase další polibek
podívej padá slunce
může si člověk něco i takhle přát
padá klenba
nebe se zhroutí
z prachu povstaneme
zase spolu jeden
u druhého
v objetí hadím
uštkni mě dnes
zase znovu a znovu.