Stíny Mojí Minulosti
STÍNY MOJÍ MINULOSTI
jdu zase kolem světa
abych nikdy nezapomněl
kde skrývá se ta žena
s nádhernýma očima
tak dokonalá ve své čistotě
tak jak jen může být
vytáhněte vlajku
ještě výš
abych viděl i já
z velké dálky
vaše nedobytné pevnosti
vysoké zdi
vašeho bezpečí
a rozhledny s vojáky
ať střeží vaše
falešné lásky
které ze srdce nejsou
všechno kolem vás
nádherně se točí
smysluplné věty
ve větru se ztrácí
jako vaše stíny
mizí v mlhách zapomnění
tohle je divný svět
kterému já nerozumím
kde můžu si lehnout
jenom k tobě
do bezpečí tvé náruče
o kterou doopravdy stojím
usínám na vavřínech
jako divný básník
nehledám zapomnění
v divokých růžích
které se dotknou
jen svými trny
píchnou a zabolí
zmizí v nenávratnu
a žádná modlitba
už je zpátky nepřivolá
spící svou ženu
svou šípkovou Růženku
polibkem probudím
do nového dne
který je tak zvláštní
když k sobě si lehneme
a nad námi hvězdy
všechno jen září
nebe v plamenech
pro dnešek umírá