Střevíček Místo Pohárku
STŘEVÍČEK MÍSTO POHÁRKU
jako lístek ve větru
nechávám se vést
lehounce houpat
jen to kolébání
než přijde podzim
a se svou vášní
klesnu k zemi
a budu ne nebe koukat
a věřit v nekonečno
svou duši prodám
zrovna dneska peklu
a slunce bude hřát
jen tak nahý
proti všemu proudu
budu dneska stát
pošeptej mi do uší
všechna ta slova
chci si tě dát
alespoň dneska pod polštář
a všechnu tu víru
co v sobě mám
daruji jen tobě
protože jsi stále svá
a do skrání bubnuje
ten krve tep
nehledej a věř
tomu co jsi
srdce tě povede
a hlava v tichu rozpustí
ten koloběh nekonečna
kdy plaveš v lásce
s tou září kolem hlavy
vždyť víš
všechno bylo tolikrát řečeno
a nemusíš se náhle bát
říct lidem všem
že jsi tou vílou
kterou mohla jsi být
pouze ve snech
a teď vystup se mnou
z té temnoty ega
a rozprostři svůj plášť
po celičké zemi
a já jdu ti vstříc
to spojení našich srdcí
probudí spáče
když jedno objetí je víc
než tisíc dnů v hlavě
a tak se dívám
na tebe jak přicházíš
a touhy mohou dovádět
na zemi i ve vesmíru