Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strom Souznění a Lásek

11. 11. 2011

STROM SOUZNĚNÍ A LÁSEK


ve svém tichém domě

na křesle z proutí

sedím a hledím

skrze okna ven

na barvy jenž se mění

podle ročních období

od bílé po černý sníh

ve svém nitru bouřlivém

na hladině vlny

pod nimi jen bludné proudy

které každou loď

strhnou do mělčin

ve svém srdci

tisíce lásek roste

jako kořínky ke stromu

jenž se k nebi nese

tisíce pramínků

ve velký kmen

a strom který vyrostl

dnes už ho žádná

vichřice nezničí

bude tu s námi

stále růst

až najde na nebi

tebe má lásko

zakletá do hvězdy

poběž a nezastavuj se

před překážkou žití

souznění nebolí

naopak povznáší

a já čekám stále

a vlastně pořád budu

na zabouchání na dveře

s výkřikem jsem tu

než se schoulíš

do náruče něhy

než zapomeneš na svět

který chvilku pálil

a usneš spánkem

té krásné víly

kterou ses zrodila

já motýl pouhý

co do vlasů ti sedl

a stal se ozdobou

která jen tvým očím

určena byla

v tvých očích

tak krásných lásko

je věčný světa mír

budu tu s tebou stát

nahý a promoklý

nikdy si neztěžuji

na úděl lásek

tebe poznat jsem měl

a miluji tě stále.