Šupina Na Stole
ŠUPINA NA STOLE
v horečných mrákotách
píšu ti vyznání
své srdce dávám ti
poslouchám tě jím
tuším a hledám
tě v každém kousku
jsi můj svět
ty můj opravdový broučku
a do básní dáme
tolik lásky
kolik se dá
až přeteče přes papír
a zasáhne nás
jak šíp od Amora
jak všechno po čem toužíš
jsi krásná a chytrá
teď zrovna se k tobě choulím
a hledám to teplo
hledám to bezpečí
ještě jedna slza
a potom už se neprobudíš
kdo chce všechno
nebude mít nic
já toužím dostávat
od tebe jen co cítíš
co v sobě nosíš
chci tě znát
z rubu i líce
chci tě líbat
a to převelice
všechno ve mně roste
s tou naší láskou
když otvírám knihu
dodnes ještě nepoznanou
a každý den
napíšu stránku
román na pokračování
jsi mi tak blízko
dotýkejme se hvězd
když kolem plují
vítr do plachet
nestůj na místě, prosím
chtějme ještě růst
a dát si co můžeme
kdo ví co nás čeká
na věčné konečné
nemyslím na budoucnost
jen na naše splynutí
budu navždy tebou
teď už to vím
chci být tvá láska
kde cítíš bezpečí
a pevnou náruč
která tě nepustí
dokud sama nebudeš chtít