Tajemná Noc
TAJEMNÁ NOC
ve věčném zármutku
dívám se na kříže
na hřbitov hrdinů
co předběhli tě
tak klidně je nech
když byli rychlejší
ty jsi ještě na cestě
oni po smrti
nech se klidně hýčkat
a odpočívej rád
mám slunce ne dlani
klidně ti ho dám
jen sobě dáváš víc
jen se světlem
umíš žít
jen tma tě děsí
když slunce zapadlo
a šero se šíří
v konečcích prstů
cítíš to chvění
když tajemná noc
vyndává kostlivce
ze všech tvých skříní
když brána mezi světy
otevře se také
snažíš se přijít na to
proč to tak je
náhle i myšlenky
dostanou posmutnělý nádech
všechno se obrací
v krajinu bez obzoru
já v tento čas
otvírám ještě navíc srdce
mám chuť se zpovídat
říkat věci zakázané
otevřít svou knihu
a chvíli ti z ní číst
ať víš kdo jsem
a čím mohl bych být
všechna svá tajemství
na jazyku mám
stačí správná otázka
hned se vyzpovídám
a kostel nechte zavřený
můj bůh sídlí v jiných katedrálách
než umí člověk stvořit
můj bůh je ve všem
co vidím kolem sebe
a jen on soudit bude mne