Tam Kam Nikdo Nemůže
TAM KAM NIKDO NEMŮŽE
svou značku na srdci
věrnost sám sobě
a kousek nebe
co dostal jsem darem
asi už při narození
napíšu vzkaz
pro všechny zapomenuté
abych alespoň já
věděl ke komu patřím
neskutečné cesty
za vším okolo
chvilku napětí
než projdou stíny
všechny ty dlouhé
i ten nejkratší
nemusím mít pořád strach
já vlastně netuším
kdo všechno ve mně
může kdykoliv přebývat
ostruhy zásluh
a vyznamenání z válek
připnutá na holou hruď
abych všem generálům
nekazil dobrou noc
na vlastním hřišti
sám sobě vítězem
bez publika bez rozhodčích
svůj zápas s nekonečnem
napíšu ti dopis
v něm kousek cest
na které jsem vykročil
některé nedokončené
jiné tolikrát prošlapané
až budeme na vrcholu světa
všechny ti je ukážu
jak klikatí se po úboči
a dají do neznáma
někam k řekám
které svým proudem
poslední stopy
asi už navždy zahladí
ale ty krásné oblázky
co zbyly mi po nich
krásné jsou
až zraky přechází
putujme spolu
po horách chvilku
stromy posázenými
jindy jen holým vrchem
a pichlavým kamením
vždyť co je v nás
nelze nám vzít
neodvolám své učení
ani když mne upálí
pro lásku klidně zemřít