Tělo Bez Kostí
TĚLO BEZ KOSTÍ
co neseš si v srdci
nemohoucího blázna
který další rok
chtěl bys prožít
na sklonku zimy
otevřená ústa
a místo dechu
jen ledový vzduch do plic
místo lásky vchází
jestli věříš na zázraky
teď nějaký se hodí
zkus vyčarovat místo tmy
nové krásné dni
slunce za obzorem
hraje s námi zas
tu hru na schovávanou
co děláš i ty rád
kdo najde tě jen blízko
mezi všemi stromy
nenajdeš víc než tohle
pochroumané ptáče
co letělo na nebesa
a spadlo do kaluže
a píseň mezi rty
už dávno nezní
tak vesele jako dřív
jen ještě hodinu
tvrdého spánku
na obloze hvězdy
už zhasly dnešní pouť
jestli vylezu na rozhlednu
co uvidím v dálce
jenom svůj stín
co stále stojí v lese
oddělené světy
každý se svým vůdcem
tak jak mohlo by býti
tobě náhle dobře
když sám si zapomněl
z které části pocházíš
nemůžeš si myslet
jak všemu rozumíš
jen jedna cesta vede
do tvé duše hříšné
a všechny zkratky
jsou přeci zakázané
tak odpověz mi prosím
na otázky žití
ty kdož rozumíš mi.