Temná Zákoutí Města
TEMNÁ ZÁKOUTÍ MĚSTA
ještě stále spíš
máš oči zavřené
v lásce ztracená
cizí srdce držíš
potkáme se zase ráno
až se oči otevřou
společný je svět
pro básníky a zpěváky
pro všechny broučky pod peřinou
ještě jednu pusu
než dveře se zavřou
než po schodech zazní
tvůj krok vzdalující
svým krásným polibkem
chci probudit tvé srdce
kdo chce pochopit
tu touhu mořeplavců
objevitelů kontinentů
ztracení ve vesmíru
schováni za sluncem
možnost touhy popadnout
za vlasy a jen je držet
nechtít nic
a zároveň úplně všechno
za tvůj krásný den
dal bych ten svůj
jediný zájem mám
co láska má dělá
v letním parnu
vzpomínka na leden
v lednu toužíš po červnu
v duši stále nespokojen
víra tvá je neochvějná
století bláznů
všude kam se podíváš
posaď se na židli
jen ven se zadívej
a teď řekni mi upřímně
co dalšího chceme
slunce nad hlavou
modravé dálky
hvězdy protipól
toužení se nevrací
jen jedno srdce máš
kolikrát chceš ho rozdat
to v tobě se nemění
hluboké to snění
otevřené oči
zavřená mysl
tlukot srdce
trošku strachu
jen sám sebe slyšíš
ze spaní sténat
nechceš se probudit
ani dnes umírat