Temnota V Nás
TEMNOTA V NÁS
vlastně chci hrozně moc
milovat až za hrob
cítit lásku a dotyky
když svět se blázní
já chci s ním
touhy a jejich křídla
které se vrací
možná asi s věkem
letím jako vločka sněhová
jen se bojím země
a tvrdého dopadu
blíží se tase zlom
nový svět v nás
který bude bližší
lásku si dáme do kelímku
zkusme ji vypít
všechny krásné věty
zabalíme sebou
až zase půjdem žít
na chvíli hodit za hlavu
všechen ten svět
který není asi pro nás
chvilku žít jen
podle vlastních pravidel
zákony mít k smíchu
jdu blíže k sobě
potkávám na té cestě
zase jen tebe
jsi má láska
ta jediná opravdová
jsi moje skála
která mi dává
sílu ještě vidět
všechno kolem sebe
v trošku jiných barvách
jsem zlý člověk
plný asi žluči
který nesnáší lidi
ani netuší proč
jen chce nejvíce ze všeho
položit svou znavenou hlavu
jen na tvé rameno
aby našel svůj klid
v tvých hlubokých očích
pak teprve spálil mosty
které jsou v nás
aby vykročil na cestu
které se vždy
tak strašlivě bál