Temný Rytíř
TEMNÝ RYTÍŘ
nad rozepsaným dopisem
hlava znaveně klesá
za chvíli už budu spát
jen prosím boha
ještě trochu síly
ť mi teď ještě dá
jeden řádek poslední
mám ho snad dopsat
jen vlastní krví
kdo pochopí slova
básníka zmateného
snad i trochu bláznivého
když ještě nemůže spát
výkřik do tmy
tentokrát bez ozvěny
a opilé ruce
hledají záchytný bod
alespoň jedné stěny
nechci teď upadnout
ale schovaly se všechny čtyři
ochrnuté srdce nad tím vším
ještě teď se vznáší
a všechna slova už zapomínám
zradila mě dnes
i šedá kůra mozková
kdybych byl malíř
vzal bych jenom štětec
a jedním mocným mávnutím
potřísnil stěnu barvou
takhle můžu jedině v poutech
vyrýt svůj vzkaz do omítky
až slunce přehluší
mé noční vytí
schovejte hvězdy
před zlodějem duší
a teď rychle nohy na ramena
než dožene mě
má vlastní tíha i vina
ještě jeden krok
tam někam do neznáma
a nejdu už víš
bolí mě nohy
a hlava se mi točí
dnes se opiju zde
pod vašimi okny
a tobě na trávník
srdce z květin vysadím
lásko podívej se po probuzení