Ten Opravdový Svět
TEN OPRAVDOVÝ SVĚT
když se ráno probudím
a vidím tvou tvář
chci ti tolik dát
jen chytit tě za ruku
a polibek na tvář
kousíček nebe
ještě než oči otevřeš
pod polštář ti dát
a pak se rozpustit
v tvých krásných očích
vždyť kdo jiný pochopí
co v sobě mám
mé srdce odevzdané
touží po tobě dál
a ještě jeden den
než se zase probudím
tohle je svět
který jednou pochopím
kolikrát musím jít
kolikrát musím vstát
než vejdeš dál dveře se otevřou
slunce vstoupí
uvidím tě nahou
tak nádherně ozářenou
prosím o to všechno
co můžeš mi dát
jedině ty
vždyť to přeci víš
a nechci oči zavřít
bojím se mrknutí
co když se rozplyneš
a já náhle budu zmateně stát
tam někde na útesu
a moře pode mnou
a jeho příboj
všechno by mohl smýt
ale srdce nedopustí
tu ztrátu vnitřní
to jen na povrchu
se vlnky honí
a uvnitř silný proud
který jediný tě dokáže obejmout
takhle chci žít
musím ti ještě tolik říct
než dopíšu řádek
tahle básni vymezený
ten opravdu poslední
všechno co zbylo
rozdal jsem ti
vždyť to jediná víš
jak mi na tobě záleží
tvá bolest se stává mojí
a smích sdílím s tebou
když o to stojíš
má lásko první i poslední