Teplo Našich Dní
TEPLO NAŠICH DNÍ
jak tu nejsi se mnou
celý svět se hroutí
mé sny s tebou
pořád mne pronásledují
celé naše souznění
v srdci se promítá
ještě jeden den
mezi těmi všemi
do zrcadla se dívám
svou tvář už dávno
nepoznávám v něm
oči bez života
ještě stále mám
ale za nimi
je malý pramen
který sílí každým dnem
až jednou se probudím
ve světě zázraků
po tváři tě pohladím
i kdybys nebyla
jen tvůj stín
mezi všemi znám
když kráčí ulicí
mně vstříc
jen v jednom jediném
tomto okamžiku
zůstanu ustrnutý
nohy bez pohybu
zaražené v předsíni
kdo nandá jim boty
ty pravé na míru
aby mohli jít
tím směrem kam chtějí
ne jenom čekat na všechno
co přinese osud
který je jenom
někde v oblacích
polibek a slzy
věčné protínání
jestli se uvidíme
a potkáme v nekonečnu
můžeme o tom snít
tak já se vrátím
do svého dětství
vždyť zapomenout na bolest
není asi řešení
nechat se unášet
na vlnách lásky
o to já stojím