Těšení Se Z Neznámého
TEŠENÍ SE Z NEZNÁMÉHO
mám na tváři
prach všech cest
přesto bych raději
jeden polibek od tebe
chci se opravdu dívat
nemít jen otevřené oči
chci svojí kůží
cítit chlad i lásku
co země přináší
jako střídání ročních období
už od úst
pára odchází
tak stalo se zase
hodina za hodinou
krok za krokem
všechno běží
tak nějak v kruhu
umím se smát
přesto nějak zapomínám
čemu vlastně
i slzy patří k nám
jako všechno co ti dávám
poslouchej na slovo
svůj vnitřní hlas
já muž co narodil se i zemřel
ve stejný čas
podej ruku bláznům
ať kráčí dál
už není na co naříkat
když všechno kolem nás
naspáno je barvou
letošního podzimu
a provazy kapek z nebe
zem pokropí
jako dávka z kulometu
otevřu svůj krám
to malé vetešnictví
prodám všechno
čeho mám nedostatek
ať jiní se pomějí
nad pomíjivostí celého vesmíru
vždyť nelze chytit
svůj osud za vlasy
ani jej uplatit
a tak zraje nové víno
a sklenku už čekají
na svůj příděl
krve země
barvy rubínu