Tisíce Lásek Zemřelých
TISÍCE LÁSEK ZEMŘELÝCH
unavené oči hledí
skrze dnešní noc
chci se tě teď dotknout
horkou kůži cítit
na svých dlaních
dívej se mi do očí
má nádherná lásko
když se zrovna líbat chci
nestačí mi skoro nic
strachy tiše odplouvají
někam mimo tento svět
postavíme velký kříž
jako tiché znamení
všech lidských lásek
které nejsou poslední
chodí tiše po světě
tahle víla se závojem
mořská pláž je krásným místem
kde tě potkat zase chci
kdo podá ruku básníkovi
který leží znavený
i u téhle cesty
která není nekonečností
lepím na zdi plakáty
píšu vzkazy smutné
ať se mi teď vrátíš
než odejdeš do snů
víčka mám dnes unavená
srdce stále plné lásky
tisíc roků na poušti
jen jedna láhev vody
nebojím se žádné smrti
jen prázdnoty srdce
když budu se tiše modlit
vločka sněhu z nebes
na zem se tiše snese
a květiny rozkvetou
jako každé jaro
jejich vůně omámí
každého pocestného
sednout tiše na zem
ponořit se do sebe
pevně se tě držím
jako kdyby naposled
všechno dneska bylo
mraky plují po obloze
nesou svůj náklad
já se tiše rozpouštím
jen v tvých tichých slzách
vidíš hory na obzoru
každý krok tě láká
poznat lásku sdílenou
rovná se velký zázrak
ticho noci ruší budík
chci s tebou vstávat