Tluču do dveří
TLUČU DO DVEŘÍ
v kousku sama sebe
utopen množstvím slz
tolik tužeb
nesplnitelných pluje na nich
jak ten svět obklopuje mě
vidíš tu květinu
motýlku můj
sednout si na ní
cítíš tu vůni
co obklopuje ho
mávnout křidélky
odletět kousek dál
ptám se osudu
kdo jsme vlastně já
co znamenají moje viny
když zanevřel jsem
na to jediné
totiž na lásku
cítím tu bolest u srdce
je v ní všechno
proč klel jsem
když jsem sám sebe opouštěl
nemohu kráčet
vedle tebe
a nikdo to nepochopí
tak moc chtěl bych
vejít do tvé hlavy
poslechnout tvůj vnitřní hlas
copak mi asi říká
co myslíš si
když vedle mě stojíš
tak moc chtěl bych tě znát
ze všech stran tvých
pochopit a nezapomenout
co trápí tě
poznat tvoje chvilky
samoty a štěstí
bolesti a strádání
chtěl bych ti pomoci
se vším co tě trápí
ve světle neónů
postávám s hlavou prázdnou
v čistotě studených proudů
nechápu lásku
ani její příčiny
s hlavou v dlaních
kráčím za tebou
před nepřekonatelné
zamčené dveře.