To Není Ukolébavka
TO NENÍ UKOLÉBAVKA
ledový malý muži
kolem tebe jdou
jedním dotykem
promění tě v led
na slunci sice roztaješ
ale jen na chvíli
než do žil
vpluje lidský jed
ten co otráví
všechny naše sny
co kolem nás jsou
tak krásně rozeseté
v tvém náručí
když budu tvůj
co se asi změní
v laskavém objetí
budu krásně nahý
a chlípné touhy
rozmělněné na kousky
vyplivnu svou duší
do éteru kolem sebe
kdo složí mé sny
a navrátí je hříšníkovi
kdo dá mi ruku na rameno
když na všechno věřím
probuzen třesením
rozespalé oči
co na mne všichni mluví
co všechno po mně chtějí
rodný jazyk bláznů
zapomínáš neustále
na rakvi nápis
jen vstup dále
brano samo zavírá
tak opusť tělo svoje
dej mu konečně svobodu
svou hloubavou duši
nech někde na obzoru
ať rozjímá o životech
které krásně promarnila
a na ty všechny budoucí
stálice tvého nitra
oči k tobě obrací
jak slunečnice za hvězdou
slunce se zvoucí
poslední léčka na sobě
a potom pěkně pod deku
již žádná další slova
pak usínej v klubíčku