Touha Po Snech
TOUHA PO SNECH
ze slunečních paprsků
sbírám svou sílu
na dnešní den
ať živí mou touhu
po něčem výjimečném
třeba po polibku od tebe
třeba jen o snění
o novém světě
za všemi dveřmi
jestli jsi tu jen pro mě
tak jak láska umí být
jsem ten neskonale šťastný
človíček nicotný
po řece času
od pramene po moře
utíkám můj čas
a chci ho trávit s tebou
řekla jsi jedinou větu
a musím na ni myslet
prý jsem moc hodný
a proto chci mít odstup
od lidí i jejich přání
někam se propadám
ale stále vycházím
každé ráno bude
tím nejlepším
co může mne potkat
do cest se mi staví
ty zvláštní překážky
které si umím
vyrobit sám
já nejsem ten jediný
kdo může ti dát
tolik té lásky
a přesto se snažím
vidět v tvých očích
ten prazvláštní klid
když odpočíváš
v mém objetí
až bude otevřeno
další drahé víno
kdo dnes ho vypije
a bude chtít
tou jeho chutí
nechat se opít
a odnést do krajů vzdálených
a nemusí zbaběle žít
jen ve svých makách
tak strašně tajemných