Touhy A Sny Nekonečný
TOUHA A SNY NEKONEČNÉ
až se vrátím z hor
tam do údolí
plného smutku
až svou duši prodám
či jí uplatím ďábla
na otázky ve vzduchu
odpovídat se mi nechce
a všechno v sobě
někdy se snažím
potlačit v tichu
teď je všechno jiné
láska na povrchu
jak stopa na měsíci
pod zataženou oblohou
klidně rozložím své tělo
očistí mě obloha
její déšť nekonečný
přes korunu stromů
jejich vůní nasáklý
do útrob svého těla
chci se podívat
co asi tam mám
kromě srdce tlukoucího
plného lásky k tobě
pro vílu z nebes
která se rodí
snad jednou jen
za milion let
pro tu tvář anděla
kterou tě láska asi
obdarovala totiž
jen poznat sám sebe
tam kdesi v hlubinách
než do hor znovu
vyrazím hledat
sám sebe s tvojí rukou
v mé horké dlani
jen polibek z lásky
než se propadnu
do nekonečné hloubky
celého vesmíru
která planeta
teď mě čeká
abych svou návštěvou
prošel se po ní
bosou nohou blázna
který nikdy neublíží
všechno se mi zdává
ve snech nekonečných