Tvůj Pláč
TVŮJ PLÁČ
máš ve tváři
někdy trochu zmatek
když vrásky na čele
dávají ti zvláštní nádech
já jdu za tebou
chci být tvůj druhý stín
kolovat ti v krvi
prostě tebou být
pohladit tě ve vlasech
rozumět chvíli všemu
tvou tíhu duše
na chvíli ti sejmout
dívat se na nebe
chytat kapky deště
do dlaní tak horkých
od naší věčné lásky
šeptat ti za nocí
když hlavu máš znavenou
jednu báseň za druhou
a tvůj smích
odrážený od stěn
budu si chytat
zpátky do uší
a v srdci ta radost
poskočí jak kůň
zbavený už dávno otěží
mířit chvíli k nebesům
tam do velké dálky
která je vlastně
strašně blízká
souznění duší
a počítání hvězd
měsíc si zase dnes
zabral celé nebe
chce svým svitem
zastínit blednoucí záři hvězd
jen pod rukou
nechat se nést
tichounce jen na rtech
na tu věčnou melodii
plout si v tichu vesmíru
schválně jestli potkám
zase tu svou vílu
milovat tvůj krásný sen
vždyť je náš společný
a já ho chci snít
stejně jako ty
lásko moje jediná
vzešlá z nekonečné země
její víry i síly
a já jediný na světě
viděl v tvých očích pláč