Tvůj Strach
TVŮJ STRACH
tvá křídla tolikrát zlámaná
jako srdce na kousky
jsi mi jediná
láska v hloubi srdce
každé ráno v dece
potůček vody
co patřil noci
se slanou příchutí
usychá navěky
tisíce vůní
a jediný pohled
modravé dálky
co stále lákají tě
to všechno co právě máš
a nikdy nic víc
nikomu nedáš
srdce na dlani
čekáš tu na mne
já se ti vracím
vždyť znáš mě
tohle je ráj
pro oči básníka
mám chuť tě líbat
když jsi ta jediná
tisíce cest
a ty chceš jen jednu
hlava se srdcem
ve věčném rozporu
kdo dá ti na tvář
polibek včerejší
za horami umírá dnešek
a tebe to nebolí
oči co přivykly
opravdové tmě
v hluboké propasti
jen na krok ode mne
podám ti ruku
podám ti záchranné lano
jako ty mě tisíckrát
vždy to tak bylo
souzení lidem
přijatí životem
má větší hodnotu
co tě dnes posune
zase o kousek dál
nejsi mi přeludem
opravdovost je v tvých očích
když se tam potápím
ještě mě nenašli
můžu ještě jít
tam k tvému srdci
než mi cestu zahradí
tvůj věčný strach
že nic neumíš
a já se rozpouštím