Jdi na obsah Jdi na menu
 


U Brány Hřbitova

30. 11. 2016

U BRÁNY HŘBITOVA

 

nikdy se nemáš

bát noční tmy

všechno to neznámé

co právě nevidíš

jde ti prostě vstříc

nechci se hájit

před soudem lidským

jediným komu se zodpovídám

svému srdci

pohled do tvých očí

další nemožná cesta

kříž s osobou

jenž mi nic neříká

ne nebi hvězdy jako vždy

lásku jsem neprodal

jen pro ni žil

na klopě starého saka

dávno uschlá kopretina

neboj se tužeb

když země ti dává

úplně všechno kolem nás

smysl ve všech větách

které jsi chtěla říct

láska na zlatém podnose

já ti patřím

jako energie ke hvězdám

bál jsem se o tebe

tolikrát šel strach

a teď už jen jediné

za ruku tě držet

v noci tě hřát

milování pod nebem

kde všechno se smí

zapomenout na peklo

které se kolem šíří

jediné pro co stojí žít

pro jediné tolikrát řečené

to nejzvláštnější jméno

tolikrát ho vyslovíš

ale kolikrát ho opravdu

ale opravdu cítíš

do chladné vody

jen tiše vplout

své horké já

ochladit si na chvíli

i své pekelné srdce

a mysl plnou

než na břeh vystoupím

čistý jako dřív