Unavená Báseň
UNAVENÁ BÁSEŇ
unaven životem
bez všech strachů
jen na chvíli ulehnout
a pořádně usnout
nemít chvíli strach
co zítra mne čeká
kam vede cesta
ta věčně dlouhá
nemám už touhy
i strach zdá se vzdálen
jen sednout si
na pařez u cesty
jen nechat svou hlavu
na chvíli odpočinout
jestli se necítíš
jestli půjdeš někomu vstříc
je přeci už navždy
jen tvé rozhodnutí
kdyby se prodraly
ty opravdové myšlenky
na povrch tvé kůže
co změní se zase
jen uskočíš do strany
aby na tebe nemohly
všechny ty šelmy
co chtějí tvé maso
jen tak žvýkat
na konci noci
světlo z tunelu
kde bude snad
má milovaná postel
kde složím své tělo
aby si na chvíli
odpočinulo tak krásně
aby se cesta nestala
jen utrpením zase
aby našla správný směr
kde budeš se cítit
na výsost spokojen
neboj se lásky
je největší dar
polibek může bolet
když nemáš už chuť
rozplynout se v něm
tak poslední pohled do očí
než zavřu svá víčka
vítej mi noci
pro dnešek má vyvolená
vítej mi snění