Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úplně Obyčejný

9. 2. 2018

ÚPLNĚ OBYČEJNÝ

 

všechno se to jen zdá

skutečnost není

a nikdy nebyla

jsi sama ve světě

kde každý svou masku má

ve světě ztracená

i já bez obalu

tobě přiznávám svou vinu

i já beze zbraně

bojuji rukama

o přežití ještě

jestli máš pochyby

jestli něco v tobě

je zrozeno ke svobodě

proč potom sama

dobrovolně chceš

abych po tvém boku stál

jen hlava těžkne

pod nánosem myšlenek

jen ještě chvíli

než budeš beze slávy

do hromadného hrobu

s ostatními živými

navždy pohřben

a nečeká tě království nebes

ani třeba peklo

jen tlení ve svém

uzavřeném životě

nejsem ničím výjimečný

ani zrozen na šťastné hvězdě

já sám sebe

opatruji v cizí hlavě

jen abych prostě byl

nečekám složité žití

ani rozhovory v nocích

má obyčejnost šahá

do všech koutů

takový jsem já

jestli vidíš něco

co mezi řádky pluje

je to jen klam

kterým jsem obdařen

je to jen výklad

lidských snů

nemění nic na faktu

kdo doopravdy jsem

nakolik umím ublížit

s čím jsem spojen

tou pavučinou soudu