Úsvit Konce
ÚSVIT KONCE
co je z nás nejlepší
pořád se ptám
který svět přináší nám
to bledé souznění
mezi hvězdami
sbíráme prach
který pokryje naše duše
až dojdeš do světa
který je ti nejbližší
až uslyšíš nebeský hlas
který tě láká
a chce ti dát
to všechno nekonečné
až budeš mít pocit
jaký jsi vždy chtěl
tak můžeš procitnout
a podívat se z okna ven
na ulici a všechno co je v ní
nekonečné kolony
všech dopravních prostředků
tolik špíny
tolik lhostejnosti
a šedivého smutku
někde jinde na zemi
kde cítíš se mnohem líp
tam někde ve všem
kde jsem se pohyboval
kde jsem tebe hledal
a teď jen zbyl mi zrak
a na srdce jsem zapomněl
tak jsi jen sám
někde uprostřed žití
a jestli piješ živou vodu
na tobě to vidět není
cítíš se jak květina
co uvadá neustále
pod tíhou nezkrotných myšlenek
a jestli věříš v lásku
proč neděláš nic
čím bys ji získal
jen sedíš od rána
za stolem v rohu
a tvým obzorem
jen špinavá stěna
a žiješ v začarovaném kruhu
kdy vystoupit chceš ze systému
který tě o to víc
snaží se pohltit
a celého sníst