Uvnitř Sebe Mezi Skalami
UVNITŘ SEBE MEZI SKALAMI
všechny mé touhy
vyvěrají z mého srdce
jako vodu vzácnou
zachytávám je
do svých dlaní
které změním v mističku
abych je mohl znovu a dlouze pít
ponořit se do svého já
do světa za vším
kde jsem teď sám
a všechno si vysním
postavím si vzdušný most
tam mezi oblaka
prošel jsem dlouhou cestu
do svého nitra
po té pěšině
kterou sám neznal jsem
díky tobě otevřela se
tam mezi skalami
jen jeden krok
do neznáma
které mě tak láká
to protože tam chci
tak potichu vejít
znát všechny svá zákoutí
pak je tobě dát
jako poklad vzácný
jako nejcennější drahokam
schválně jestli budeš stát
o všechno co tam mám
strachy touhy vášně
zbabělost lásku
rytířskost i věčnou hořkost
na rtech smích
a v očích občas slzy
a mnoho jiných věcí
na které řádky
ani písmo nikdy nestačí
uvnitř svého srdce
ještě mám tebe
jako bys dala nový směr
všemu kam kráčím
po dlouhé době láska
probudila mě z hlubin
a já jako svět
razím si cestu
skrze tmu na světlo
ke slunci vstříc
a v dešti hledat vláhu
a taky přeci tebe
někde tu jsi
to moc dobře vím
někde zas čekám
a až tě spatřím
cesta dojde naplnění.