Už Pojď
UŽ POJĎ
sedím na obloze
nohy mi vlají
dívám se na zem
očima smutnýma
hledám sám sebe
v záři měsíce
popadnu dech
a skočím dolů
tam mezi lidi
dopadnout tak kousek
někam poblíž tebe
dát ti hlavu do dlaní
zase vyslechneš mě
stojíš mi poblíž
ten tvůj stín cítím
líbám tě do vlasů
jak krásně tě vidím
jeden plachý dotek
víc nechtěl jsem
teď plný tebe
motám se světem
v srdci láska tvá
slyším co kdy jsem chtěl
z úst jenž miluji
pokračuji v cestě
za poznáním žití
v modravé dáli
najdu souznění
vše co bych dal
dostávám zpět
nedoručitelný dar
tam někam k tobě
známku poštovní
nalepím na sebe
poštou expresní
doručte mě k ní
já dárek danajský
v tichu noci
klapot hodin
myšlenky jsou neposedné
jen od ní zase k ní
utíkají v hlavě
nezkrotní beránci
v rouše vlčím
postel vedle prázdná
chybíš mi tu
jako vždy
má láska se snaží
dostat se ti pod kůži
tak usínám s myšlenkou
na lásku co tu je
děkuji ti za ní osude.