V LESÍCH KRÁSNÝCH

i když nohy kráčí

tak těžce po zemi

hlava ještě v oblacích

a srdce v ráji

tam kde byl jsem s tebou

tam někde v cizím světě

kde nezná nás

ani veverka v lese

tam když budu kráčet

navždy si uvědomím

proč zrovna tobě

mé hříšné srdce patří

vždyť co jsem

když mi chybí víc než půl

v tvém objetí

schoulím se

nechci se probouzet

bez tvých polibků

sobecký a zamilovaný

nálepka na čele

v prostoru čtvrtém

jenž tebou se stal

všechno je jiné

a já nepoznávám

sám sebe

když schoulím se

pod stromem

do lůna přírody

a taky k tobě

tam kde tráva

chce růst

zůstanou naše stopy

navždy vyryté

v zemi nikoho

kde bude láska kvést

jak popsat

vše co cítím

když slova nejsou

ani moc výstižné

vždyť to ani tvou krásu

popsat nelze

pokouším se každý den

však skutečnost

to nikdy nepředčí

tak prosím lásko má

usínej mi v náručí.