V Pekle Vášně i Stesku
V PEKLE VÁŠNĚ I STESKU
kam zmizely mé sny
proč teď nejsou se mnou
když stýská se mi
po nich tak strašně
jeden polibek od nich
ať rozproudí mi krev
která koluje mi v žilách
vedl bych tě chvíli zas
do zahrad rozkvetlých
tam za obzor plný hvězd
kde vychází tisíce sluncí
na paloučku spolu sedět
milovat se snít
o našem světě
kam vstoupili jsme směle
bez zaklepání a drze
však přijal nás
vlídně i mile
lásko kde se skrýváš
když srdce mi buší
ve spáncích cítím
každé srdce bouchnutí
prohlížím si ruce
ty které tě hladily
byly chvíli s tebou
kdesi v jiné dimenzi
čaroděj ozářil
naši vlastní zem
dopřál sluchu našim prosbám
na chvíli nás zaklel
do kamenných soch
kam na nás nemohli
však přesto naše srdce
byla rytmem
lásky naší
a tak dnes myslím
zase na tebe
jako už tisíc dnů
nebo tisíc let
za zavřenými víčky
procházíš se krásně
vidím každou tvou křivku
tak strašně krásně
a tak stále šeptám
do tvých uší jen
ta slova co zrozena
byla kdysi dávno
jako ten tajný sen
ještě chvilku dlouhou
s tebou někam jít
slova nejsou důležitá
však jenom ty
dala jsi mi poznat vše
po čem toužím
totiž po tobě lásko prazvláštní