Jdi na obsah Jdi na menu
 


V Posteli

5. 12. 2010

V POSTELI

probouzím se opět

v a postel s nebesy

bortí se hloupě

jak domeček z karet

postel velká a široká

její půlka prázdná

tam jen matně tuším

tvůj obrys lásko

šeptáš mi slovíčka

co mé srdce zahřejí

slovíčka o lásce

o nevšedních dnech

hlava se motá

po dlouhé noci

každý pramínek vlasů

v nichž si pluji

po vlnkách

tvých černých vlasů

tam kde v nich zmizela

jen moje ruka

netuším proč jsem

když se ráno probouzím

to než vzpomínka

na tebe do hlavy dorazí

naplní mě celého

a svět je hned jasný

jsem tu pro tebe

už po staletí

v té mojí lásce

zakázané

budeme vyhnání z ráje

ty to dobře víš

přesto se neumím

dívat jak odcházíš

jako kouli na noze

vláčíš mě za sebou

přesto s láskou

opatruješ jí

já malí šašek

co chtěl by tě mít

stále dokola

jeden verš

co já chci

a kde jsi ty?

však tvoje přání

jsou mi víc

chci tě mít šťastnou

a ty to dobře víš

tak lásko moje dobrý den