V zemi nikoho
V ZEMI NIKOHO
klesám na kolena
před životem
ne snad protože bych prosil o milost
spíš prosím o pochopení
nevykoupím svoje vinny
pošeptám ti odpusť mi
v zemi nikoho
mezi dvěma armádami
stojím s nohou na mině
počítám do sta
schválně jestli vybuchne
stojím tu jak strašák
odháním všechny
jak se mi tedy mohlo stát
že tebe jsem okouzlil
mezi havrany
co sedí na okrajích polí
stojím já
strašák co neumí
tiše jen tiše stojím
modlím se k duši
co mě opouští
nohy vrostou do země
počkám na válečný křik
útoky vyrazí ze zákopů
proběhnou skrze mě
až půjdeš do louky
trhat podzimní kvítí
sedneš si ke mně
koukáš jak tu ležím
pošeptáš mi slova
rozumím jim srdcem i duší
stejně bráním se jim
vezmi mě sebou
tam kam jdeš
pokusím se držet s tebou krok
dokud budeš chtít
pak odlož mě
zase u cesty
nebo postav do polí
v roztrhaných šatech
mezi ty luční květy
budu klidně stát
nebo si poležím
v duši budeš tou neznámou
co ukázala mi
jak krásně se dá žít
když víš co hledáš
přeci tebe.