Ve Smrti i Zrození
VE SMRTI I ZROZENÍ
ze všech hrobů
tiché oči hledí
i mrtví možná mají
z živých strach
na tom klidném místě
za temných nocí
co všechno můžeš potkat
kdopak to jen ví
to co bylo každý den
náhle zmizelo v propadlišti
jen náhrobek se jménem
jak zvonek u dveří
prozradí i majitele
a datum s hvězdičkou a křížkem
spojuje svět lidí
a svět mrtvých
na tomto místě odpočinku
přepadne tě úzkost
která tě povede
až na okraj propasti
tam někde za dalším křovím
tam mezi dávnými věky
řeku chceš překročit
jak tenká hranice
oddělí svět náš
od světů druhých
kde se jen rodíme
a pak svou cestou kráčíme
a co je vlastně dál
tam za poslední zatáčkou
fascinován tímto vším
kde mrtví se poznávají
ptám se tě má lásko
jestli se mnou
ještě vůbec kráčíš
nebo jsem tě ztratil
a dělí nás pár kroků
tak kam se řítíme
jak po skluzavce snů
chutě zvláštní
které ve mně
zrovna teď se líhnou
už nikdo neukojí
s rukama přes oči
své slzy schovám
budu jen tiše
jak to umím
koukat na ten svět
který už neznám