Ve Snech
VE SNECH
ve snech se mne ptáš
o čem další báseň bude
ve snech se mi zdáš
dokonalost sama v sobě
ve snech se probouzím
do jiného života
všechny ty příběhy
tak dokonale znám
nechce se mi věřit
proč tohle a ne jiné
pod víčky mám
ve snech jsem jiný
než na venek se zdám
ve snech není masek
jen přirozenost zvláštní
ve snech toužím
trpím i se směju
nepoznávám okolní krajinu
přesto vím co udělám
a vše smysl dává
a tak netuším
co to znamená
když probudím se
a najednou se smysl ztrácí
ve všech oblastech lidství
nekonečno moří
tolik hádek
ve snech máme
tolik milování neustále
a přes den maličkostí tisíce
zabíjejí touhu i vášeň
i slova převelice
a tak zbývá jen ta chuť
a noční proměny
když to všechno
máme v sobě
napsáno jak na papíře
pěkným čistým písmem
napsané a čitelné
ve snech něco je
co nás láká a dráždí
něco co nás přitahuje
usnout a snad se neprobudit
žít ten svůj sen navěky
v paralelním vesmíru
v životě za zrcadlem
obraz naší touhy
co neumí nás najít
když se právě probudíme