Ve Stínu Lásky Boží
VE STÍNU LÁSKY BOŽÍ
ptáš se mě na tisíc věcí
bez použití slov
tvůj pohled plný lásky
vede mě na dobrou noc
po cestách blouznivců
a opilců noci
když světlo jim vzali
a jejich dlaně prázdné
už navždy budou
naliji nám sklenky
kdo dnes bude pít
se mnou zas
to víno barvy krve
ve kterém se topíš
a jeho chuť je omamná
a vede mě do světů neznámých
do zahrad vůní
které tě pozvolna mění
jako stránky knihy
které tak hltáš
jako jídlo po půstu
a tvé srdce v tlukotu
všech nevšedních dní
stránky tvého deníčku
nikdy snad neskončí
a řádek po řádku
čteš všechno co je v něm
a stránky nové přibývají
tempem proudu krve v žilách
kdo první se probudí
není to hra
jen touha po poznání
ve všem co nosíš
napsáno v srdci
po čem toužíš
když se probudíš
a já miluji všechno na tobě
co dáváš mi
a máš touhu mi sdělit
díky tobě žiju
díky tobě lásku mám
díky tobě jí poznávám
nakreslím na zem
velké srdce
všechny lásky do něj vepsat
nechat zářit je na nebe
a hvězdy je budou číst
a svým třpytem najevo dají
na kom jim záleží
a jaká je pro ně láska důležitá
stejně jako když tančíš
v kapkách dešťových
na tvém těle rosa září
a já svůj zrak
na tobě nechám spočinout