Ve Svém Pokoji
VE SVÉM POKOJI
kdepak jsi
zase dnešní den
když do polštáře
křičím tvé jméno
prosím tě zase
pojď se mnou
dneska ven
chci ti ukázat
můj nejtajnější svět
vzít tě za ruku
odvézt ze země
kde jen nesmysly
kolem nás ve vzduchu
poletují pravidelně
kde všechny ty touhy
uskutečníme a vykřičíme
jediná žena v mém životě
byla jsi ty
a já stále čekám
na souznění noční
kdy chci vidět víc
než jen lásku na jednu noc
pošlapat a pošpinit
všechno co jsem chtěl
to jediné umím
a tak mi chybíš
dej mi dneska prosím
ten jediný den
ještě ráno v náručí
teď už sám
nevěřím v čas
přesto je v nás
minulost budoucnost
jen prázdné plky
a přesto mne tíží
u srdce i svědomí
když nemůžu tě pevně
držet v náručí
nervově labilní
asi dneska jsem
toužím po souznění
sezení pod oblohou
tak jak má to být
usínat s tebou
ruku svou znavenou
na tebe položit
dávat i brát energii
co proudí v nás obou
tak nekonečně