Ve Svém Světě
VE SVÉM SVĚTĚ
ať žiju v pololžích
nebo snad jen v polopravdách
vždycky jsem umíral
s rozbřeskem duše
v chladivém žáru
studených sluncí
s čumákem na skle
hleděl do světa
když sníh přikrýval ulice
nebo umýval je déšť
byť na malou chvíli
ale zapomněl jsem
na všechno svaté
na svá předsevzetí
a vykročil levou nohou
vstal jsem dnes prdelí
se síťkou na motýly
chytám dnes čerstvý vzduch
balím ho do ubrousků
prodám za kačku
babských rad
popsané tři listy
však stále zkoumám dál
jak dal by se osud obejít
ve vitrínce s porcelánem
jen střepy se šklebí
já dnes pozlátkem
co dávno se netřpytí
místo úsměvu
jen bezzubé dásně
strašidlo z domu hrůzy
opuštěné v ulicích
otočím se za vlajícím
praporem v dálce
však do žádné země nepatřím
odsouzen za zločiny
spáchané ve víře
spáchané na sobě
i na cizích s úmyslem dobrým
jen ty dnes
a navždy znovu
smíš mě líbat
na tvář plnou vousů
vždyť v jediném okamžiku
není nic víc
než ty já
a nebe s modří
ještě jeden tah
štětcem magickým
rozzářím tě jak pouť
tisícem barev
šeptat ti budu
miluji tě, miluji tě