Ve Světě Naší Lásky
VE SVĚTĚ NAŠÍ LÁSKY
zase tak daleko
když usínám ve větvích
jsem pták nebo vlk
na cestách dalekých
ptám se sám sebe
ale i tebe osude
kde zapomněl jsem
ten kousek sebe
který je důležitý a teď chybí
kde nechal jsem tě stát
lásko má nádherná
já básník tvůj prokletý
co touhy plný jazyk má
v trávě si brouci
lezou v klidu svém
já nalézám v mysli své
ten zvláštní sen
to po čem toužíš
je klid a mír
také tvá náruč
která tu teď není
přesto mě láká
to smíření s tebou
já chci jediné
u tebe spočinou
čas letí splašeně
pokolikáté už
protnula jsi život můj
a já ten tvůj
vždyť krásně je mi
zase s tebou
tolikrát na scestí
pod jednou peřinou
žádné hádky ani bolest
není dnes tu
jen jedno souznění
pochopím to už
kde v e mně bere se
ta síla nevšední
držet tě za ruku
nebrečet při útěcích
cítím tě nádherně
ve své dlani lásko
kdyby ses ptala náhodou
pořád jsem tebou
básničky pod deku
budu šeptat ti
to jediné stojí mi
za všechno, co jsi ty