Ve Světle Tužeb
VE SVĚTLE TUŽEB
ledový dech
ovál můj svět
v náručí básníků
umíráš i rodíš se hned
jako věta
jako slovo
jako rým
nekonečno není pro tebe
na zastávce poslední vystoupit
přejít na druhý břeh
poprat se s touhou
a nenechat se vláčet
pevně a rozhodně dát
najevo všechno o sobě
a jestli se někdy zeptáš
kdo jsem já
a komu patřím
odpovím ti tiše jako vánek
jen pro tvé srdce
bude tahle odpověď
každý den nemusíš se bát
vždyť je tolik míst
kam můžeš se schovat
kdyby tě náhodou
pronásledoval blesk
co oblohu ozářil
a dal světu na chvíli pocítit
jeho krátkou sílu
nebožtíci v kostelích
na kolenou padlí
nevěří už ničemu
snad jen modlitbám
které je stejně nezachrání
a vítr rozfouká
ten zbytek popela
co zbude z kostelů
až bezvěrci jako já
jako ty
vstoupí na svět znovu
a nebude úniku
před vším co jsme byli
jen jedna láska
stačí pro víru
jen lásku potřebuješ
ona tě povede srdcem
všech nekonečných dní
dotkni se všeho
co svět ti nabízí
chceš přeci žít