Věčné Cestování
VĚČNÉ CESTOVÁNÍ
chci ti pomoci
v tvém černém stínu
potkáš prince z pohádky
a já svou Růženku
kolik ještě polibků
než se mi probudíš
než dojdeš dál
než všichni ostatní
jestli ještě máš
ve své duši stín
i když tuto báseň čteš
pak svět se nezměnil
a ty jsi v něm též
dotyky i mazlení
v duši věčné souznění
pohárek vína
a pak usínání
tentokrát ne v posteli
dívej se do dálky
na řeku pod tebou
na proud v ní
plavat si pryč
do neznáma a daleko
nemít chvíli strach
že všechno bylo jen tak
na slunce dáme mrak
ať chvíli nezaslepí
náš vnitřní zrak
ještě jedno mrknutí
tím tě zase lákám
do své lásky rád
jen klidně vejdi
jak jen umíš
klidně se ve mně ztrať
až splynu s tebou
v jedinou energii
popluji s tebou vesmírem
jako na provázku drak
kdo dá nám ještě jednu mašličku
na náš provázek
pohladím tě ve vlasech
dělám to tak rád
polibek na tvář
než obejmu tě zas
a pak na chvíli uteču
do svého světa
za oponou našeho jeviště
za chvíli nastoupím
do jiné role co mi nepatří