Věčné Usínání
VĚČNÉ USÍNÁNÍ
prosím jen o jednu
jedinou minutku
jednu malou chvilečku
ať můžu oči
své znavené životem
na tu chvíli zavřít
jen malinko snít
zaplašit noční můry
a chtít jenom jít
nebo třeba být
do dlaní schovat ten kousek
krásného a něžného
co v sobě mám
to teplo letních dní
tu vůni trávy na louce
ten stín lesa
všechno co jsem prožil
všechno co jsem si přál
a ten můj malý svět
před sebou samým
někam dobře schovám
pak snad spočinu
na chvíli v náručí
té nekonečné lásky
co právě chodí kolem
a budu se jí dívat do očí
navždy tak zraněn
avšak bez bolesti
bez výčitek věčných
přijmout sám sebe
nikdy nebylo těžším
na rukou svou krev
a v hlavě silné ego
tak prosím uvěř
to jediné co doopravdy chci
je držet tě za ruku
od soumraku do svítání
a potom nekonečný polibek
než ten svět nad námi
sám sebe pohltí
než sám sebe zničí
drž mě za srdce
jak to jen ty umíš
ať můžu se rozpouštět
v tvých překrásných očí
to je můj den
kde vlastně spím
a současně všechno vnímám
jako dotek motýla
pohlazení jeho křídel
i když uvnitř
už zase usínám