Věčný Klid
VĚČNÝ KLID
máš vlhké dlaně
od věčných strachů
jeden svět mezi námi
a nad ním nebesa
schoulená do sebe
čekáš na zázrak
nejmenovaná cesta
do našeho známa
bez značek na stromě
bez jediného záchytného bodu
přesto jdeš jí neustále
svou tvář skrýváš
přesto ji tak dobře znám
máš tolik krásných vět
které mi říkáš
složená z hvězd
a jejich světla
nejsi klam ani mámení
jen jedna z mnohých
přesto jediná
chci polibek dnešní
zase na třeba na tvář
chci cítit tvé teplo
když ke mně
něžně se přimykáš
tvůj dech
na svých ramenou
tvé nekonečné srdce
rozprostřené nade mnou
ochranný štít
před lidskou rasou
kde může mi být líp
než v tvém náručí
kde víc můžeš snít
než pod dekou
kde jsi se mnou
chci se ti dívat do očí
ostatních si nevšímat
poprosit je
ať mne neruší
chci svůj klid
na chvíli ztracený
najít pro nás
alespoň na chvíli
ať můžeme být spolu
když nebe je s námi
když bohové
nás sobě do vínku dali
a nechají nás milovat se